Rovněž se stalo vyrovnání (nebo „narovnání“ bericht) mezi Václavem rychtářem v Jamolicích, jeho dcerou Annou, kdysi manželkou zesnulého Mikuláše Schelligena Reitgeba na straně jedné; a paní Klárou, matkou téhož Leitgeba na straně druhé. Stalo se před současnými pány radními jakožto zástupci zájmu paní Kláry, purkmistrem Jakubem kovářem, Ondřejem Lebušem, Štefanem bednářem, Mikulášem Leysonem mladším, Václavem Pšenčků a Hanuškem. A tak se v té záležitosti oni z obojí strany bez nucení spolehli na písařovy („mé“) pány, že je spravedlivě srovnají (also sie-sew zu beiden seiten deshalben auf meine herren kommen sind-sein und unbezwungen in solcher maas …).

Účastníci narovnání přislíbili zaprvé, že se k sobě budou chovat jako příbuzní a přátelé (včetně možných dědických nároků). Dále je podle ujednání povinen výše zmíněný rychtář Václav z Jamolic se svojí dcerou Annou dát paní Kláře celkem osm kop grošů. O nejbližších Vánocích tak má z této částky vydat dvě kopy, o rok později tři kopy a stejně tak zbylé tři kopy na třetí Vánoce. Vyrovnání o dědictví po Mikuláši Leitgebovi byl také přítomen Hansl Wedarm a starý Listl. Kdyby však paní Klára mezitím umřela, odkazuje s dobrou vůlí případný zbytek splátky ke kostelu.

Item es ist ein bericht geschehen czwischen dem Waczlaw richter von Iamolowicz [Jamolice] vnd seiner tachter der Anna, d etwan des Niclas Schellingen Leitgeb, h dem Gott gnad hawsffraw an eynem tail vnd der Clara, auch des Schellingen Leigeb muetter am anderen tail. Vor den erberen weisen herren des rats die czeit gesessen sein Iacob smid, die czeit burgermeister, Andre Lebusch, Steffan pinter, Niclas Leyson, der iunger Wenczlab Psseniczko, Hanuschko. Also sew¹⁾ zu paiden seyten auff des halben auff mein herrn komen sein vnd vnbetwungen in solicher mas, das man sew zu peiden seiten am ersten zu gueten frant gesprochen hat, vnd dornach scholl der obbmelt Waczlab mit seiner tachter geben VIII s. der Clara II s. zu den nagstkunfftigen Weinnachten. Vnd darnach schollen sew ir geben von den selbigen Weinnachten vber ein iar III s. vnd awerso von Weinnachten vber ein iar III s. Da peÿ ist auch gewesen Hansl Wedarm vnd der alt Listl. Wär awer sach, das dÿ Clara in derczeit abschid mit tad, so hat sy das gelt geschafft von mit yerem gueten willen was ybrigs wurtt zu der kirchen. Actum dominica post Omnium sanctorum annorum Domini etc. lxixo.²⁾

Byla zveřejněna závěť, kterou učinil Janku mlynář, již zesnulý, před Hansem Piberlem a Jankem Munkou. A byla zveřejněna před radními Poslikem Hanuškem, Šteflem bednářem, Reihlem, Řehořem pekařem a Jakubem krejčím. Závěť obsahuje toto (also): že mlýn má patřit Talafusovi a všechno, co k mlýnu patří. A z toho má dát vdově po Jankovi (der Ianku mulnerin) sto kop na splátky po dobu šesti let. A když by Talafus mlýn nevyplatil a chtěl ho prodat, pak vdově zůstává jako zástava za těch sto kop. A pokud vdova nebude chtít onen mlýn koupit, může Talafus mlýn prodat, a to komu bude chtít. Pokud si však chce Janku mlynářka mlýn ponechat, pak je povinna Talafusovi zaplatit sto kop, ale nic více.

Anno Domini Mo CCCCo lxxijo es ist ein geschafft geeffet, das der Ianku mulner getan hat, dem Got genadig sey, von den erberen Hanns Piberl, Ianku Munka; vor dem erberen weisen ratt die czeit gesessen Posslik Hanuschko, Steffl pinter, Reihl, Rzehorz peck, Iacub sneider. Also das dy mul scholl sein des Talafuess vnd alles, was zu der mul gehort, dauon schol er ir der Ianku mulnerin gebem hundert schockh auff VI iar zu peczallen, ally iar XVI ½ s. X gr. Vnd wan der bemelt Talafues dÿ mul nicht vermecht zu peczallen vnd wolt dÿe verchauffen in den VI iaren, so schol er am ersten an faillen dÿ Ianku mulnerin, wen dy bemelt mull ist ir phanth vmb dy hundert s. Vnd ob dy bemelt Iankÿn dy mul nicht wolt verchauffen, so mag der Talafuess dÿ mül verchauffen wem er will. War aber sach, das dÿ Ianku mulnerin dy mul wolt halten, so schol sÿ im dÿ hundert s. heraws gebem vnd nichts mer. Actum in festivitatibus Nativitatis Cristi.

Zde se znamená, že Václav Rinderšink, Václav Pšenička a Hippl jsou rukojmí. Veškerým svým majetkem ručí Václavu Kolumbusovi za třicet zlatých, které patří k oltáři (des Curta? altare). Václav Rinderšink se naopak zaručil těmto svým rukojmím svým domem, který prodal Jandlovi z Židlochovic, a ještě svou nivou (vnd sein awem darzu).

Item hie ist vermerckt, das der Wenczlab Rinderschinck vnd der Wenczlab Psseniczka vnd Hippl parig³⁾ sein mit all ir hab fur den Waczlab Columbus fur XXX gulden, die da geheren zu des [Curta?] altare. Dafür hat er in widervmb zu phanth geseczt das haws, das er dem Iandl von Selawicz [Židlochovice] verchaufft hat vnd sein awem darzu. Actum in festivitatibus Nativitatis Cristi annorum Domini etc. lxxviijo.⁴⁾