Srovnání sporu o dědictví (vorrichtung) a dobrovolné svolení dědiců (wilkur), učiněné na příkaz (nach geschafft) Jindřicha z Lipé, a učiněné podle závazného výroku opatrných moudrých mužů konšelů města Ivančic, které jejich pán milostivý tou nápravou (vorrichtung) pověřil. K úpravě došlo na základě rozhodnutí purkmistra toho času Jana Eigela a jeho ostatních přísahou spojených soudruhů (v nové radě toho roku) Křišťana soukeníka, Ondřeje Mudráka, Jiřího kováře, Jana bednáře a Filipa Polanar [Polauar?]; o novém dělení mezi vdovou Seidenšvoncovou a Jírou hrnčířem (jejím “hospodářem” – novým manželem) na straně jedné, a mezi jejími dětmi a jejich příbuznými (“přáteli” v otcově linii) na straně druhé, které zastupovali Jaroslav krejčí a Toman Rašl; takto:

Bylo přísežnými vyřčeno, a obojí strana k tomu dala svou svobodnou vůli, že si má matka ponechat děti u sebe dokud nedospějí a že Seydenšvoncovu synovi bude patřit z dědictví 35 kop a masná lavice, každé ze tří dcer pak má patřit 26 kop grošů. Pokud jedno dítko před dosažením dospělosti umře, připadne jeho díl sourozencům. Když nedajbože sejdou smrtí ze světa všechny, musí o jejich podílu znovu rozhodnout právo (města Ivančic, to jest budoucí radní). Až pak každé z nich dospěje, může ty své peníze odkazovat komu chce. Když ale dítě dosáhne – “přijde do” dospělých let a požádá o svůj dědický podíl, musí ho tehdy dostat, aby se majetek dále zvětšoval (kams kind – awer zu iaren / vnd fodret sein tayl / den schal man yn geben / das das (= tayl) gemert werdt).

Do té doby má statku sirotků užívat matka. Za jejich podíl se zaručila rukou společnou se svým mužem Jírou hrnčířem a rukou společnou se svým bratrem Jankem Munkou, na níže uvedených nemovitostech (…mit gesampter hant / vnd yre erb dafur verphent haben yren porgen / dem Hons Muchapeck …), nejdříve svým vlastním ručitelům, to jest osobám, které slíbily společnou povinnost matky, otčíma a strýce z matčiny strany na vlastní náklad zajistit, když by oni sami v době dospělosti sirotků nemohli dědický podíl složit. Zde je to Jan Muchapek, Jíra řezník, Václav Pšeničko, Křišťan Pšeničko, Štěpán Reuhel, Jan kožešník a Michal Druckenhengst.

Těmto sedmi ručitelům (porgen), každému z nich, se zde na oplátku za jejich ručení jako “hypotéka” dávají do zástavy tyto majetky vdovy Seydenšvancové, jejího nového muže Jíry hrnčíře a bratra Janka Munky: dům, na kterém vdova zůstala, půl “sladovního domu”, dvě čtvrtě vinohradu: jedna v Syslí hoře (Syslice) a druhá v Nové hoře, z majetku jejího bratra polovice domu (městiště) na předměstí, půl “sladovního domu”, tři lučiny (louky) a jedna čtvrť vinohradu v Syslí hoře; také Jankova část vinohradu v hoře Plochler.

Toto rozhodnutí ivančických radních obojí strana přijala a mocně potvrdila slibem, že je nadále nezpochybní. Pak přijal zástupce sirotků Jaruš krejčí do svých rukou přísahu uvedených ručitelů.

Item dy vorrichtung / vnd wilkur / nach geschafft vnsers gnadigsten herren, herren Gindrzich von der Leypen, obristen marssalk des chuningsreichs zu Behem / vnd spruch der erwerweisen, die czeit burgermeister Hons Eigel / vnd die anderen aidgenossen / Cristan tuchmacher / Ondre Mudrak / Gerig smid / Hons pintar / Philipp Polanar [Polauar?] / czwissen der Seydenswonczin / vnd dem Gira hoffnar / vnd yrer kynder / vnd der kynder frund Iaruss sneider / Thoman Raschel /.

Also aus gesprochen ist worden / darczu peyde tayl gewilkurt haben / das dy mueter dye kynder schol halden / vnczt das sy mundig werden / dem suen voraus XXXV schok vnd die fleispanck / vnd dreyen tochteren yeder XXXVI s. in der czeit, als eins mit dem tod vorschid, so zol sein tayl gefollen auff die anderen kinder / vnd als sy alle in den tod vorschiden / dy kynder, da Got vor sey / das schol ain recht scheyden /. Vnd als eyns mundig wurd / das mag schaffen wems wil / kams awer zu iaren / vnd fodret sein tayl / den schal man yn geben / das das gemert werdt / yedoch dy czeyt schol die mueter des guets geniesen, sy wolt den mit guetem willen awschuten¹⁾ / eyn kynd minner awer mer / vnd wer des guets geniesen wold / das das vorporigt werdt / als denn dy mueter vorporigt hat / vnd yr mann Gira hoffner / vnd yr bruder Ianko Munka / mitgesampter hant / vnd yre erw dafur vorphent haben yren porgen / dem Hons Muchapeck / Gira fleischer / Wenczl Pssenczko / Cristan Pssenczko, Steffan Reuhel / Hons cursner / Michel Druckenhengst / dy da gehaysen haben mitgesampter hant auff der Seydenswonczin haus / aus das halbmelczhaus / auff czwey viertayl weingarten / eyns ym Czeislperig [Syslice] / vnd das ander ym Newenperig / vnd auff des Ianko Munka hawshaus²⁾ in der statt / vnd auff das hawhaus vor der statt / vnd auff das haw, haw melczhaus / auch auff drey prayten / yede hawenweg / vnd das viertayl weingarten ym Czeislperig [Syslí hora] hawenweg / vnd sein tayl weingarten ym plochler hawentayl / vnd in der czeit schutt³⁾ die ffraw mit yrem wirt Gira hoffner / des guets was aw⁴⁾ eynnen kynd / mynner awer mer / als vil schol den porgen awgeen⁵⁾ / vnd geryngert werden vnd auch den erwen / vnd das den kinderen vorporigt werdt /.

Also das yn⁶⁾ das nicht minner werdt, sunder gemert / auff dem synd beyde tayl / mechtiglich vnd ganczlich belieben / daruber hat der Iarusss dy porig auffgenomen mitgesampter hant / mit wolwedochten mueet. Actum dominica ante Marie Magdalene anno Domini Mo CCCCo lximo. Terminatum coram iuratis, tunc temporibus magistrocivium Iohannes Pyberl et aliis secum sedentibus Petro Rinderschink / Nicolao iuvene Leysen / Michahele Poslik / Iohanne Muchapeck, Martino Doman. Dominica ante Epifanie anno Domini Mo CCCCo lxijmo.⁷⁾