Roku 1481 se stalo na radnici ujednání a tato smlouva dobrovolná, svorně uzavřená za účasti všech současných i předešlých rad, městského rychtáře (oficiálně zástupce pána města), a také s účastí představitelů celé městské obce. A to na takový způsob, že žádná budoucí rada ani celá obec nesmí toto ujednání rušit, naopak se má starat o to, aby všechny peníze, které zbožní lidé už odkázali ke kostelu na ranní mši, nebo které peníze budou k ranní mši dále odkazovat, aby tam v tom fondu také zůstaly.

Dále společně přijímají pana Mikuláše za kněze sloužícího ranní mši. Ten je povinen sloužit ranní mši čtyřikrát do týdne, nejdříve dvě mše na oltáři Všech svatých, kterýžto oltář založila Muchapeková, a druhé dvě mše u kteréhokoliv oltáře podle své vlastní vůle.

Povinnost ze strany města: naopak zase držitelé – půjčitelé peněz z toho fondu na ranní mši, kteří zde v knize budou dole zapsáni i se svými statky jako zárukou, tito jsou povinni panu knězi, celebrantu ranní mše, odevzdávat úrok přesně v tom čase a v té chvíli, jak bylo stanoveno, totiž dvakrát v roce, o Vánocích půlku a na svatého Jana druhou půlku činže.

A každý dole v této knize zapsaný činžovník k ranní mši musí svou částku složit nejdříve pánům na radnici, páni radní ji pak mají odevzdat dále skrze kostelního otce knězi na ranní mši. Který činžovník k ranní mši by svou povinnost v určený čas a chvíli nesplnil, toho mají páni radní bez milosti přinutit, aby odevzdal a zpátky vyplatil činži i s jejím základem. Poté to mají svěřit někomu jinému, kdo bude schopen k ranní mši platit.

Kdyby pak došlo k tomu, že se panu Mikulášovi, nyní našemu knězi přijatému na ranní mši, stala tato služba obtížnou, nebo kdyby se to stalo jinému knězi přijatému k této službě našimi pány v budoucnu za celebranta, tehdy ať to má dát pánům radním na vědomí čtvrt roku předem.

Podobně když se kněz pro ranní mši nezalíbí pánům radním, mohou ten vztah vypovědět stejně čtvrt roku předem. Mohou to takto učinit, avšak nesmějí propouštět toho svého leníka bez oprávněné příčiny. Nemohou propustit svého mešníka, aniž by mu prokázali příčinu – nějaké provinění. Pan Mikuláš i jeho následovníci jsou také povinni být při každé sváteční mši ve svátečních dnech a být poslušen panu faráři. A musí jít každou neděli v procesí.

A páni radní, současní i budoucí, i celá obec města Ivančic, jsou podle tohoto jejich zápisu povinni tento závazek jakožto lenní páni – patroni té ranní mše věrně dodržovat jako svou povinnost vůči knězi. Také jako patroni té mše nemají nikdy připustit, aby tento vztah byl zrušen a peníze přišly do cizích rukou. V tom totiž spočívá velká čest každé rady a celého našeho města.

Item in dem bemelten lxxxi iar ist ein betrachtung vnd ein wilkur geschehen auff dem rathaws vor den ersamen weisen herren, die czeit burgermaister Cristoff flaschicker, vnd dy anderen mit im gesessen Caspar Ssumka, Hanns Sopussku, Hans Aigl, Valtan peck, Mathes Prem, Martin Mudrack, die czeit stat richter, Hanns Piberl, Daniel kramer, Mathes pinter, Rzehorz Burda, Girzik smid, Merth Opatrnik, des alten ratt Iacub smid, Martin Doman, Steffan pintar, Niclas Leison, Hans flaschicker, des dritten ratt, vnd elteren, vnd dy gancz gemayn Girzik Gernschen, Silbrein Gerig, dy czeit gemayne schephen.

Vnd in selicher weis vnd mas ist dy betrachtung vnd wilkur ayntrachtigklich geschehen, das hinfur kayn ratt das nicht anders sol verkeren, des geleichen dy gancz gemayn, sunder alles das gelt, was frumleit zu der bemelten fruemes geschafft habm.¹⁾ Vnd hinfur wer was schaffen wurd, das sol bey der fruemes beleibem vnd nicht zu rissen werden.²⁾

Darauff sein dy obbemelten herren vnd dy elteren belibem, vnd dy gancz gemayn. Vnd in dem ist herr Niclas zu eynem fruemesser auffgenomen, vnd sol alle wochen vier mes lesen, zu voraws sol er lesen czwo mes³⁾ auff dem altare Aller heiligen, das gestifft hat dy Muchapeckin, vnd dy anderen czwo mes sol er lesen auff welichem altare er will. Vnd dy czinsleyt, die im statt puech hernach geschribem sten mit iren erbem, die sollen dem fruemesser czinsen zu rechter czeit vnd weill czwier im iar, zu den Weinnachten halbem czins vnd zu sand Iohanstag des geleichen.

Vnd ein yeczlicher czinsman sol den czins nyder legen den herren auff das rathaws, vnd dy herren sollen den verr raihen vnd gebem dem fruemesser. Vnd welicher czinsman, den czins zu rechter czeit nicht wolt nyder legen, den sollen dy herren darzu halten an alle gnad, das er den czins mit sambt dem hapguet⁴⁾ nyder leg, vnd eynem anderen widerumb aws zu leihen, der den herren darumb ein genuegen tuett.

War awer sach, das der diennst dem fruemesser nicht gefiell ader der hinfur wurd auffgenomen von den herren, der sol dy herren var an wissen lassen, die ycz⁵⁾ sein vnd hinfur werden ein viertal iar. Vnd des geleichen dy herren, wen in⁶⁾ der fruemesser nicht gefiell, dy habem ein⁷⁾ anderen auffzunemen als dy lehen herren, ader an vrsach⁸⁾ sol man kaynem nicht vrlab gebem, sunder er wurd mit eyner vrsach erfunden. Vnd ein yeclicher fruemesser sol zu heiligen czeiten in der kirchen sein bey der mes metten vnd Salue, vnd sol dem pharrer⁹⁾ geharsam sein, vnd sol alle iar¹⁰⁾ suntag in der proces gen, an¹¹⁾ alle widerred.

Vnd dy herren, die ycz sein¹²⁾ vnd hinfur werden vnd dy gancz gemayn sollen dy lehenschafft trewlich vnd krefftigklich im ieren henndten halten ewigklich, vnd sollen die yn frem, dy henndt nicht lassen komen, wen es ist der herren vnd der ganczen gemayn ein grasse er, actum ut supra.