Toho roku bylo ohlášeno poručenství Hanuškovo, které Hanuško učinil před radou, toho času byl purkmistrem Bartoš Střelec, a před ostatními pány radními Šteflem bednářem, Petrem Znojemským, Jiřím Stříbrným, Filipem řezníkem a Vlčkem formanem. Za poručníky si zvolil Jana Bobra a Jakuba kováře. Hanušek odkázal všechen svůj statek své ženě Uršule, aby se tím statkem živila až do smrti. A po její smrti odkázal to jmění panu Jiříkovi z Lomnice, svému strýci, ty časy purkrabím na Krumlově. A to se stalo i se schválením Hanušovy ženy, která to svolení k tomu dala ve středu po Zjevení Páně. Janovec se svou ženou i se svými dědici odevzdal mocně novosad v trati Levik za svobodný (byl zbavený desátkových povinností), který patřil Hanušovi a paní Uršule, a odevzdal ho panu Jiříkovi z Lomnice.

Jiří Řitna, strýc paní Uršuly, dal dobrou vůli paní Uršule, že z uvedeného statku může prodávat nebo jiným způsobem zacházet s tím vinohradem v Nové hoře, jako by byl její vlastní. Pan Jiřík, strýc její, tím slibem zavazuje i své příbuzné. A toto prohlášení bylo učiněno před písařem Janem Ronichéřem, Hansem řezníkem a Vacháčkem.

Leta Bozieho etc. lxxxvij ohlasseno poruczenstwi Hanusskowo przed starssimy, ten czas purgmistr Bartoss Strzelecz, panij s nym sediczij Steffl bednarz, Petrus Znogemsky, Girzik Strzibrnij, Filip masarz, Wlczek forman. Item poruczniti Ian Bobr, Iakub kowarz. Item poruczil wssieczken swuoy statek swe zenye Worssule, aby se tym zywila do smrti. A po gegi smrti ten wssieczken statek, bud mnoho neboli malo, poruczil mocznie panu Girzikowi z Lomnycze, striczij swemu, ty czasij purgkrawie na Crumlowie, a to s Hanusskowe wuole, kteruz k tomu dala, actum feria via post Epiphania Domini.

Item Ianowecz y swu zenu y swimy erby odewzdal mocznie nowosad na Lewiczich, kteriz byl Hanusku, panu Girzikowi z Lomnicze etc. a panij Worssulij za dwobodnij, actum ut supra.

Item s toho swrchupsaneho poruczenstwi pan Girzik Rzitna dal k tomu swu dobru wuoli, ze panij Worssula s toho statku muoze prodati ten winohrad w Nowe horze za swobodnij a neboli od sebe dati iako swe wlastnij w tu wiecz neboli w ten winohrad zadnych zmadkuow pan Girzik, stricz gegi, vcziniti nechtie krom ginich erbuow, aby ty tak suostali wedle poruczenstwi. To gest swiedomo Iohannesowi Ronicherzij, pisarzij panye, Hanzowi masarzij a Wachaczkowi, actum feria iiia ante Martini.²⁾³⁾