Ediční pravidla

Ivančická pamětní kniha obsahuje různorodé zápisy, které nejsou chronologicky řazeny. Ojediněle se objeví snaha seskupit zápisy tematicky, na některých foliích byly vepsány nadpisy, ale záhy je i tento systém na následujících listech přerušen obsahově jiným zápisem. Proto bylo v přepisu originálu přistoupeno k průběžnému očíslování jednotlivých záznamů. Záhlaví těchto záznamů vedle čísla obsahuje rovněž dataci, která není vždy ve shodě se vznikem zápisu a slouží tak spíše pro orientaci. Pro převod datace byly použity chronologické tabulky z Historické chronologie Marie Bláhové. Na pravý okraj záhlaví záznamů byla vypsána čísla jednotlivých listů, folií. Oboustranná folia byla rozdělena na přední a zadní stranu, totiž folio (f.) recto ®, což je přední strana folia – v otevřeném kodexu se jedná o stranu vpravo a folio verso (v) je zadní strana folia, strana vlevo.

Ukázka záhlaví jednotlivých záznamů:

Pod záhlaví byl vepsán obsahový výtah v českém jazyce, tzv. regest, ten byl často rozšířen až téměř do podoby doslovného překladu textu. Zmiňovaná regesta byla napsána kurzivním písmem. Místní názvy měst, obcí, ulic, viničních tratí apod. jsou v regestu uvedena v současné podobě názvu, pokud byla místa identifikována. Pokud se nepodařilo místa s jistotou určit, byly tyto názvy do regestu psány ve své původní podobě. Podoba osobních jmen byla do regestu zjednodušena do českého jazyka, při určité nejistotě zůstala nezměněna, a to zvláště při přepisu příjmení, kde je mnohdy obtížné rozlišit, zda se jedná o povolání nebo příjmení. Pod českými regesty následuje samotný přepis jednotlivých záznamů v češtině a němčině. V latinském jazyce byla pro přepis textů zvolena tzv. transkripce, během níž dochází k rozsáhlejším úpravám textu, doplnění znaků grafické povahy do současné podoby jazyka. Do přepisů záznamů z jazyka českého, německého i latinského byla doplněna interpunkce podle dnešních zvyklostí. Většina zkratek v originále byla do přepisu rozepsána. Vybrané zkratky byly ponechány, například zkratka pro et cetera (etc.) a zkratky měn: gr. (grossus, groš), sex. (sexagena, kopa), fl. (florenus, zlatý). Nečitelný text či nejisté čtení bylo označeno hranatou závorkou s otazníkem […?]. Doplnění textu nebo připsání původního místního názvu bylo v textu označeno takto […]. Přepis byl doplněn o poznámkový aparát věcný i textový,ve kterém bylo upozorňováno především na přeškrtnutá slova a záznamy, podtržení výrazů nebo písařské omyly. Při určování místních názvů měst a obcí bylo využíváno publikace Místní jména na Moravě a ve Slezsku, I.–II. díl, vydané Ladislavem Hosákem a Rudolfem Šrámkem.